Je možné vyléčit rakovinu stravou?

Jak titulek napovídá, článek není o hubnutí. Jen má úvaha nad propojením stravy a výskytu rakoviny plus informace o velice zajímavém výzkumu. Nemám vystudovanou žádnou lékařskou fakultu, takže tomu rozumím jako koza petrželi a nehodlám dělat chytrého. To jen tak na okraj, aby bylo jasno. Prostě jen můj názor, který může být totálně zcestný.

Rakovinu považuju za civilizační chorobu. Množství lidí, kteří rakovinou onemocní roste 2x-3x rychleji než samotná populace. Vedle rostoucí křivky rakovinových onemocnění si do pomyslného grafu můžete položit jakoukoli jinou a tvářit se, že to spolu souvisí. Jako například tento graf.

Diabetes a cukr

Rakovina roste úplně stejně. Někdo může poznamenat, že stejně roste i konzumace balené vody. Nemyslím si, že zrovna tady je nějaká souvislost. Jsem ale přesvědčený, že spousty rakovinových onemocnění je způsobeno současnou stravou a západním stravovacím systémem.

Léčba rakoviny pouze stravou?

Ať už rakovinu způsobí cokoli, nabízí se otázka, jestli je možné změnou stravy tuto nemoc vyléčit? Thomas Seyfried, Ph.D. a jeho tým z Bostonské univerzity se na základě několikaletého výzkumu domnívá, že to je možné.

Každá buňka v těle potřebuje k životu kyslík. Zjednodušeně jsou buňky napájeny kyslíkem a glukózou, která je pro tělo životní energií. Každý živočich na planetě žije z glukózy. Rakovinové buňky oproti tomu k životu podle Thomase Seyfrieda kyslík nepotřebují. Jsou napájeny pouze glukózou. Tady už modří vědí 🙂

Glukóza je pro tělo největším zdrojem energie, ale ne jediným. Pokud čtete FitPlan pravidelně, asi víte, že glukóza je forma cukru. Co se stane, když přestaneme tělu dodávat dostatek cukru ve všech jeho formách? Umřeme? Kdepak. Tělo přepne se na náhradní zdroj energie. Na záložní baterii, kterou všichni máme už od doby dinosaurů.

Když se podíváme pár tisíc až desítek tisíc let do historie jak se člověk stravoval, zjistíme, že měl k dispozici po většinu roku převážně bílkoviny a tuk. Pouze během léta a podzimu se mohl najíst i něčeho sladkého a vytvořit si dostatečné tukové zásoby, aby přežil zimu. V průběhu zimního období měl k dispozici maximálně nějaký ten ořech, semena a maso (bílkoviny a tuk). K tomu mohl přikusoval jehličí nebo kořínky. Jak dokázal člověk bez cukrů přežít zimu?

Tělo se přeplo na náhradní zdroj energie, kterou jsou ketony. Při nízké hladině cukru (glukózy) v krvi  tělo  z mastných kyselin v játrech začne vyrábět ketony, kterými nahrazuje cukry a napájí všechny potřebné orgány počínaje mozkem, přes ledviny, svaly atd atd.  Mastné kyseliny nejsou nic jiného než tělesný tuk. Zásobárna energie na horší časy, kdy není dostatek glukozy v přírodě.

 

Výzkum v kostce

Thomas Seyfried a jeho tým zjistili, že rakovinové buňky nejsou schopny čerpat energii z ketonů. Neznají je. Nemají z čeho žít a tak pomalu a jistě začnou odumírat. Průzkum byl prováděn konkrétně na rakovině mozku, ale podle Thomasovo tvrzení to funguje stejně u všech rakovinových buněk a nádorů. Veškeré testy byly provedeny na zvířatech, ale už je  i několik případů vyléčených lidí.

Krom cukru člověku v dávných dobách chyběla ještě jedna věc. Rakovina. Výskyt byl v zásadě nulový. Umíralo se brzo, o tom žádná. Buď vás v té době něco sežralo, nebo jste umřeli na prachobyčejnou chřipku, případně hlady. Žádné očkování, žádné hygienické návyky, nedostatek jídla, žádné zdravotnictví, ale taky žádná rakovina. Kromě rakoviny nám nic z toho příliš nehrozí.

Jak přeponout tělo na záložní baterii?

Do ketózy přivedete tělo příjmem velmi nízkého množství sacharidů a malého množství bílkovin 65:20:15 (tuky:bílkoviny:sacharidy). Základním energetickým zdrojem z jídla pro tělo bude zdravý tuk, nejlepší je převážně nenasycený. Ten dokáže nasytit, takže se nemusíme bát hladu. Z mastných kyselin pak v játrech dojde k výrobě ketonů, vydržíte pár dnů, než se vyčerpají zásoby cukru v těle (glykogen) a máte ketózu. Stav, kdy energii čerpáte z tuků. Do ketózy se dostanete při spotřebě kolem maximálně 80-50g sacharidů denně. Je to u každého člověka trochu jinak. Jestli je člověk v ketóze, se zjistí jednoduše. V lékárně si pořídíte lakmusové papírky pro měření ketózy z moči. Při ketóze nepříjemně zapáchá z úst, čímž ji je možné také identifikovat.

Čím víc tělo ládujeme cukrem ve všech jeho podobách, tím příjemnější prostředí vytváříme pro rakovinové buňky. Proto stojí za zamyšlení, jestli opravdu nemá cenu položit na pomyslný graf nárůstu konzumace cukru i graf s nárůstem výskytu rakoviny a začít hledat souvislosti.

Video

Celou přednášku (v angličtině) Thomase Seyfrieda, kde shrnuje své poznatky a výzkum, si můžete pustit zde.

Závěr

Jak říkám. Rozumím tomu jako koza petrželi, ale dává mi to smysl. Myslím, že by o podobné možnosti měl vědět každý, kdo má rakovinu. Pokud chce, může si na pár týdnů až měsíců ketozu vyzkoušet, aby zjistil jestli funguje. Je to rozhodně méně drastické řešení než chemoterapie. Nemyslím tím vrhnout se bezhlavě do ketozy, když mám rakovinu. Doporučuju se o plánu zmínit lékaři, zvážit rizika a rozhodnout se, jestli vezmu osud a život do svých rukou, nebo ho svěřím do kvalitní lékařské péče, případně to nakombinuji.

Lékaři od ketózy odrazují kvůli stavu, kterému se říká ketoacidózou. Ta se nejčastěji vyskytuje u neléčeného diabetu 1, někdy i 2 typu nebo dlouhodobého alkoholismusmu. Kdyby ketóza byla tak strašně nebezpečná a vedla ke smrti, lidstvo už dávno během první tuhé zimy vymřelo.

Hodně lidí si ketozu zvolilo jako životní styl a žijí v ní nebo na její hranici už několik let. Narazil jsem i na tvrzení, že život na hranici ketozy s občasným sklouznutím do ní je funkční prevencí proti rakovině. Většinou se pak člověk pohybuje na denním příjmu sacharidů mezi 50-100g max, zase je do individuální.

Celkem dost lidi lidí se s rakovinou popralo pomocí hladovky nebo přechodem na živou stravu (raw food), případně konzumovali jen zeleninové šťávy a jsou zastánci této “alternativní” léčby. Neudělali vlastně nic jiného, než že omezili příjem cukru a pravděpodobně přepnuli tělo na alternativní zdroj energie, kterým jsou ketony. Rakovinové buňky tak neměly z čeho žít a odumřely.

Zajímavé je podívat se na výskyt rakoviny podle jednotlivých zemí z pohledu stravování. Nejmenší výskyt je převážně (ne vždy) v chudších zemích, kde se stravují víc tím tradičním “starším” způsobem. Česká Republika je v celosvětovém měřítku výskytu rakoviny na vysokém 10. místě.

Nejsem zastáncem konspiračních teorií, ale myslím, že tento styl léčby, i kdyby fungoval, se nikdy masově nerozšíří. Farmaceutické společnosti by neměly na čem vydělávat. Uvidíme jak dopadnou další výzkumy na toto téma a jak se k nim zdravotnictví postaví.

Líbilo se?

Sledujte FitPlan.cz na Facebooku (like / Líbí se mi), nebo na Twitteru (Follow) a dozvíte se o nových příspěvcích jako první.

Jak užitečný pro vás byl tento článek?

Pro hodnocení klikněte na hvězdičky!

Průměrné hodnocení / 5. Hodnotilo:

Mrzí mě, že článek nebyl dostatečně užitečný

Pomůžete mi to napravit?

Top

11 MÝTŮ
O HUBNUTÍ

blank
x