Až se příště zakousnete do plátku melounu nebo klasu kukuřice, uvědomte si, že chuť a podoba dnešní zeleniny a ovoce je jiná. Předchůdce jednotlivých druhů byste asi jen těžko poznali. Vždyť lidé jejich chuť, vzhled i strukturu proměňovali po celá tisíciletí.

Jídlo se změnilo, je fajn si to uvědomit

Původní modifikace však probíhala přirozenější a méně agresivnější formou než je tomu dnes za pomoci genového inženýrství.

Geneticky modifikované organismy mohou zahrnovat geny z jiných organismů (jako jsou bakterie), aby rostlinám dokázaly poskytnout požadované vlastnosti. Některé kombinace by vás asi jen těžko napadly. Příkladem může být vkládání genů arktických ryb do rajčat, aby se zabezpečila jejich mrazuvzdornost.

Některá semena rostlin mohou být geneticky modifikovaná tak, aby se docílilo odolnosti vůči herbicidům. To následně umožní zemědělcům jich používat více či žádné. Rostlina se totiž sama postará o to, aby vyhubila vše živé kolem sebe. A potom, co díky vyššímu obsahu herbicidů zničí plevele i okolní přírodu, lidé ji snědí.

Evropské státy, respektive většina z nich, nejsou naštěstí otevřené vůči geneticky modifikovaným organismům. Z velké části je to dáno obavami veřejnosti z produkce GMO potravin a potencionálních negativních dopadů na zdraví a životní prostředí. V Česku je povoleno jen pár genotypů plodin a jejich praktické pěstování je svázáno velmi přísnou regulací, která zemědělce odradila.

Pro zajímavost zde se můžete podívat na přehled povolených GMO plodin a podaných žádostí v EU.

Jíst hodně ovoce

Dnešní ovoce je velice odlišné od toho původního a tak by se k němu mělo také přistupovat. Jíst ho ve velkém nemusí být při hubnutí nejlepší volbou. Dnešní ovoce obsahuje násobně více cukru a je vyšlechtěné tak, aby nám chutnalo. Vzpomeňte si na to až si zase připravíte ovocnou mísu a spořádáte ji na posezení 😉

Jak potraviny vypadaly dříve?

Ale teď již dost řečí o genetickém inženýrství a pojďme se podívat, jak následujících 6 plodin vypadalo dříve než je lidé začali pěstovat k jídlu. 

Divoký meloun a dnešní meloun

Pro ukázku, jaký byl meloun dříve, skvěle poslouží obraz ze 17. století Giovanniho Stanchiho. Na malbě je vidět průřez, který má spletité tvary zapuštěné do šesti trojúhelníkových kusů ve tvaru koláče. Někteří lidé si myslí, že meloun ve Stanchiho malbě může být jen nezralý nebo nezavodněný, ale černá semínka jasně naznačují, že byl ve skutečnosti zralý. V průběhu času lidé vypěstovali vodní melouny s červeným masitým vnitřkem. V poslední době se expedimentuje i se semeny, a tak si můžete zakoupit i meloun bez pecek.

Divoké banány a dnešní banány

První banány rostly nejméně před 7 až 10 tisíci lety v Papui Nové Guinei. Pěstovali se také v jihovýchodní Asii.

Banány, jak je znáte dnes, pochází ze dvou divokých odrůd – Musa acuminata a Musa balbisiana, které měly velká a tvrdá semena. Dnešní banány mají oproti svým předchůdcům skoro nerozpoznatelná semínka. Snadno se drží, loupou a mnohem lépe chutnají a jsou plné živin.

Divoký lilek a dnešní lilek

V průběhu své historie se lilky dodávají v široké škále tvarů a barev – bílé, fialové či žluté. Některé z nejstarších lilků byly pěstovány v Číně. Primitivní verze rostliny měly také trny. Během šlechtění se jich zbavily a vznikla zelenina podlouhlého tvaru, jak ji známe dnes.

Divoká mrkev a dnešní mrkev

Nejstarší známá mrkev byla pěstována v 10. století v Persii a Malé Asii. Předpokládá se, že původně byly fialové nebo bílé s tenkým, rozeklaným kořenem a postupně ztratily svůj fialový pigment a barva se změnila na žlutou.

Zemědělci postupně domestikovali tenké bílé kořeny do velkých pomerančových kořenů.

Divoká kukuřice a dnešní kukuřice

Snad nejznámějším příkladem selektivního šlechtění je severoamerická kukuřice, která byla vyšlechtěna z traviny známé jako Balsas teosinte. Přírodní kukuřice byla poprvé domestikována v 7. tisíciletí př. n. l. a byla suchá jako syrové brambory.

Dnešní kukuřice je 1 000 krát větší a snáze se loupe a roste. Podle Jamese Kennedyho (učitel chemie) je také 6,6 % vyrobeno z cukru ve srovnání s pouhým 1,9 % v přírodní kukuřici. Přibližně polovina těchto změn nastala od 15. století, kdy evropští osadníci začali pěstovat úrodu.

Divoká broskev a dnešní broskev

Broskve bývaly malé třešňové plody. Poprvé byly domestikováni kolem 4. tisíciletí před naším letopočtem starověkou Čínou a chutnaly podobně „jako čočka“. Byly zemité a slané.

Selektivním šlechtěním po tisíce let, zemědělci vypěstovali broskve, které jsou o více jak polovinu větší, o 27 % šťavnatější a o 4 % sladší.